Scéna.cz 

Hudební tipy 9. týden

Pop-rockové pódium
Eddie Vedder – Water on the Road
Výjimečná atmosféra a jedno z nejlepších „unplugged“ vystoupení. Frontman slavných Pearl Jam si v sólových projektech nezadá s kvalitou své domovské kapely. Záznam koncertu
Už je to více než pětadvacet let, kdy poprvé zpíval před publikem v klubu. Vlastně to bylo trochu k pousmání. Ten dlouhovlasý kluk ve flanelové košili lítal po pódiu, jako stižený tarantismem, ale tak se styděl, že zpíval otočený k davu zády. Do mikrofonu vykřičel svoje pocity... a jeho vrstevníci mu rozuměli. Vousatá historka, jelikož Eddie Vedder a „jeho“ Pearl Jam jsou už dávno stadionovou kapelou. Jedno z nejpopulárnějších uskupení přeživších z devadesátých let. Ovinuti zvláštní gloriolou poctivých a k fanouškům naprosto férových muzikantů. Doposud vydali deset studiových alb, šest živáků a sedm kompilací. Jejich frontman Eddie Vedder dvě sólovky - Into the Wild a Ukulele songs.

Především Into the Wild má zajímavý podtext. Vedder skládal na základě hrubého střihu stejnojmenného film. Jde tedy o soundtrack. Eddie Vedder se psaní na zakázku zhostil znamenitě. Už během skládání si pochvaloval svobodu i důvěru od režiséra /Sean Penn/ a prý se dokázal absolutně vcítit do prožitků Chrise McCandlesse. Kdo byl Chris McCandless? Skutečná postava. Mladý muž, výborný student, který ukázal prostředník pohodlnému životu a stal se tulákem. V divočině, konkrétně na Aljašce, vyčerpaný a hladový zahynul.
Eddie Vedder hned v úvodu koncertu na mladého dobrodruha zavzpomíná. Jak jinak si vysvětlit poznámku: “Tohle není můj sólový experiment, spíš modlitba“
Vedderovo koncertování je pohlazením po duši. S Pearl Jam, soudě podle posledního alba Lightning Bolt, si dokáže pořád vykasat rukávy, ale ve svých soukromých projektech mění rockovou energii v melancholii folk-rockových balad. Opravdu znamenitý koncert.
Vysílání: 24.2., 20.20 hod., ČT art; Opakování: 28.2., ČT art

Kam zmizel ten starý song: Petr Ulrych
Nechoď do kláštera, Za vodou, za horou, Javory aneb setkání Milana Lasici s televizními písničkami a jejich tvůrcem (2005). Režie R. Tesáček
Petr Ulrych se narodil 21. 2. 1944 v Hradci Králové. Vyrůstal v Brně, kde po maturitě na gymnáziu vystudoval leteckou fakultu Vojenské akademie. Soukromě studoval hru na klavír a skladbu, jeho učitelem byl mimo jiné Jaromír Hnilička. V roce 1961 založil amatérské Divadlo bez tradic, kde psal své první písničky, a to hudbu i texty. V roce 1964 se stal členem rockové skupiny Vulkán, potom skupiny Atlantis. Se svou sestrou Hanou vytvořil pěvecké duo. Jejich prvním velkým hitem byla píseň Nechoď do kláštera, která v roce 1969 zvítězila v rozhlasové soutěži Dva na houpačce. Kromě písniček psal i scénickou hudbu pro divadlo a hudbu k filmům. Vydal celou řadu autorských alb, v posledních letech vystupoval s vlastní skupinou Javory a věnoval se hudbě, která čerpá z motivů moravské lidové písně.
S Milanem Lasicou si autor a interpret svých písní i jeho sestra zpěvačka povídají o svých počátcích, o hudebním přetlaku, o rodinném zázemí, o brněnské scéně 60. let. Tématem rozhovoru je i spolupráce s Orchestrem G. Broma a první monotematická a zakázaná LP deska Odyssea. Hanka vypráví i o své pěvecké kariéře. A nechybí samozřejmě éra inspirace moravskou lidovou písní.
Vysílání: 25.2., 23.15 hod., ČT art

Hudební klub N.O.H.A.
Energiíí nadupaný koncert českoamerické kapely v brněnském klubu Sono Music Club. Režie P. Vejslík (Premiéra)
Vysílání: 25.2., 21.40 hod., ČT art