Scéna.cz 

* Nevím zda pocházíte z herecké rodiny?

Nepocházím z herecké rodiny, ale rodiče v mládí hráli amatérský divadlo.

* Jaké povolání by vás mělo minout?

Myslím, že budu rád, když mě minou všechna povolání kromě herectví. Znamená to, že bych nemusel měnit.

* Jakou logiku jste uplatnil při přechodu ze studia matematiky na herectví, tedy abstraktno?

Studoval jsem fyziku a základy techniky na pedagogické fakultě (to pro upřesnění). Ten přechod mi z počátku dělal potíže. Profesoři na DAMU mi občas museli připomenout, abych trochu ubral logiky a přidal citu.

* Jak jste se, pane Táborský, dostal k herectví ? Jak Vás to napadlo ? Nebo jste byl "donucen" ?

Napadlo mě to asi v patnácti letech, hrál jsme amatérsky, často až ve třech souborech najednou, a od osmnácti let jsem pět let dělal přijímačky na Divadelní fakultu. Byl jsem k tomu zřejmě donucen vlastní touhou.

* JAkým způsobem je nejlepší překonat eleévství?

Myslím, že elévství lze překonat tím, že víte, co chcete dělat a proč to chcete dělat. Pak už zbývá jen práce a hodně se dívat kolem sebe.

* Můžete vzpomenout soubory a role v nichž jste jako amatér působil?

Bylo to v Hradci Králové a okolí. Divadlo Malých forem Kaleidoskop, Studio Poezie a hudby PKO (Petr v Rollandově Petru a Lucii), Třebechovický soubor Symposion ve hře Ženský boj. A v Jaroměři Valentin ve Vančurově Josefíně.

* Vy jste prý bývalý učitel? Chtěl byste se vrátit k tomuto povolání?

Přiznám se, že nechtěl, protože mám svou práci velmi rád, ale řekněme, že učitel by byl na druhém místě.

* Můžete trochu přiblížit váš pořad pro děti ve Viole? Díky.

Pořad se jmenuje Povídejme si, děti, scénář napsal pan Jiří STředa (můj tchán), podle stejnojmenné knihy Josefa Čapka. Hraje v něm se mnou moje žena, hudbu napsal Zbyněk Matějů (vzdálený bratranec mé ženy) - takový rodinný podnik. Představení je inspirováno nejen texty, ale i obrázky J. Čapka a je určeno pro děti, od čtyř do deseti let. A rádi se na něj dívají i dospělí.

* Učitel herectví nebo fyziky?

Není cesty zpátky k fyzice, už mám potíže i s nakloněnou rovinou. A učit herectví bych si troufl snad až někdy...

* Tedy nepocházíte z Prahy?

Narodil jsem se v Praze, ale když mi byl rok a půl, odvál život mé rodiče do Hradce Králové.

* Už máte všechny dárky pohromadě nebo byste raději Vánoce posunul na Velikonoce?

Posun by nemusel být tak veliký, ale nějaký den k dobru by neškodil.

* Co Vám pomáhá při ztvárnění psychologie postavy? (Myslím třeba Robespiera - je trochu ve Vás)

Vždycky asi využívám něco, co je ve mně, ale hlavně se snažím postavu, kterou mám hrát, pochopit. Pochopit příčiny a zdroje jejího chování a najít v něm logiku vývoje. Robespierre byl zpočátku naivní a myslel to dobře. Mám pocit, že podobnou situaci jsem v životě zažil. Naštěstí to u mě nedošlo do takových konců.

* Objevil jste J.J. Roussea již dřív nebo až v Obrazech...

Přiznám se, že Rousseaua jsem znal do té doby pouze v rámci školních osnov.

* Kdy se připojíte k webu ?

Termín nevím, ale vím, že mě to nemine. Nemá smysl se bránit.

* Nakolik jste pochyboval o zdaru či nezdaru posledního projektu vašeho divadla v dlouhé?

Obrazy z Francouzské revoluce je typ představení, který herci neradi zkouší. Je velmi obtížný a říkáme mu spíš režisérské představení. A já si zdaleka nebyl jist, jestli diváci v dnešní době mají chuť na téma Revoluce. Na druhou stranu spolupracuji s režisérkou Hanou Burešovou už osm let a zarputilost, s jakou si vyvzdorovala tenhle projekt, mě uklidňovala v mém mírném skepticismu. Měla pravdu.

* Holdujete sportu fyzickému nebo spíš hospodskému?

Miluji sporty, řadu z nich jsem vyzkoušel, a ten hospodský mi moc nejde.

* Měl jste možnost při natáčení ve Španělsku poznat Španělky?

Co je to poznat? Pénelope Cruz je krásná holka a hvězda, ale jinakčeský holky...

* Je vám bližší náročné představení jako třeba Škola základnebo Faust?

Mám nejraději hodně náročné představení a považuji Juana a Fausta za svoje nejnáročnější představení, ale ve Škole základ života skoro neslezu z jeviště a někdy mám pocit, že legrace dá zabrat víc než tragedie.

* Prý se rýsuje další film v zahraničí - to je satisfakce za DAMU?

V té otázce se úplně nevyznám! Byla tu jistá nabídka ze Španělska, ale došlo ke změně termínu a obávám se, že mi divadelní povinnosti nedovolí - jako už několikrát předtím - tuto nabídku přijmout. Satisfakcí je mi to, že mám hodně hezké práce.

* Zajímáte se o posmrtný život? Čím nebo kým myslíte, že jste byl?

Nezajímám se o to.

* Četla jsem, že vedle dabingu, divadlu se nejvíce věnujete rodině?

Prvnímu synovi je jedenáct a druhému tři, což samo vysvětluje, komu potří můj volný čas, kterého zase není tak moc. Ale mám pocit, že jsem to, čemu se říká rodinný typ.

* Nakolik jste přístupný k režisérskému herectví?

Ten termín je nejasný. Jsou herci, kteří režírují a dost často je to příjemný spolupráce, protože hodně myslí na herce. Pak jsou režiséři, kteří hrají, to je méně časté, ale já jim to přeju, ať si to taky někdy zkusí. A pak mi ten termín připomíná trochu typ režiséra, který používá herce, jako barvu na obraze, a často neumí nebo nechce svoje záměry herci zdůvodnit. Tenhle typ mi příliš nevyhovuje.

* Mejete rád nádobí nebo raději koupíte myčku?

Myčku už jsem koupil, přesto že mytí nádobí mi nečinilo potíže. Ale šetří to čas a nádobí se víc leskne.