Scéna.cz 

* Vážený Jiří, vítáme Vás při setkání se čtenáři našeho portálu. Můžete přiblížit jaký byl Váš dnešní předvánoční den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Můj dnešní předvánoční den začínal představením pro školy, ze kterého má člověk vždy obavy, ale publikum bylo vstřícné a výborné. Během odpoledne jsem vyřizoval drobné předvánoční věci a teď se chystám na stejné představení jako dopoledne, to jest představení Rváče.

* Z vašeho angažmá v Realistickém divadle si pamatuju vaši roli v Shawově Pekelníkovi, kterou jsem si doslova zamilovala. Měl jste tu roli rád vy? Věra, Praha 5

Měl jsem ji moc rád, protože je to jedna z úhelných rolí divadelního repertoáru. A já jsem se s G. B. Shawem v této roli setkal už podruhé a musím říct, že to byla potěšitelná spolupráce, jak s mými v té době stávajícími kolegy, tak se studenty DAMU, které jsem v té době jako začínající kantor měl na fakultě v ročníku. Dodnes si pamatuju, jak při milostné, silně eroticky režírované scéně s paní Růženkou Merunkovou moji studenti - coby vojáci - hecovali velmi atraktivním způsobem, například Martin Dejdar, doslova citovat nemohu. (S G. B. Shawem jsem se poprvé setkal v roli zubaře Valentina ve hře Člověk nikdy neví (You never can tell))

* Je pravda, že jste namluvil Vlastimila Harapese ve filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny?

Ano, je to pravda a bylo to na žádost režisérky filmu, paní Marie Poledňákové. Myslím, že jsem to Vlastíkovi Harapesovi nezkazil.

* Máte moc zajímavý hlas. Máte nějakého oblíbeného herce, kterého dabujete? Monika / Tábor

Nemám žádného neoblíbeného herce, kterého jsem kdy daboval. S výjimkou těch, a těch pravda nebylo málo, kteří hráli lumpy, černé i bílé pleti.

* Ve hře Bedřich Smetana: The Greatest hits jste si zahrál ředitele divadla. Prý jste krátce ředitelem divadla byl. Jak jste se v takové „roli“ cítil? Aleš, Brno

Ředitel Realistického divadla Zdeněk Buchvaldek mě svého času jmenoval svým zástupcem, nejen proto, že jsem za sebou měl kus výrazné divadelní práce, ale že jsem generačně a věkově měl stejně blízko k mladším a mladým členům souboru a k mnohým starším. Z počátku to bylo z důvodu jeho pracovního vytížení jako herce, později z důvodu jeho závažné choroby. Krátce řečeno, byla to jedna z nejtěžších rolí mého života. O mnohém mě poučila a mnohé mi z energie velmi odebrala.

* Vzpomínáte ještě, jak jste se dostal k divadlu? Milan, Pha4

Na to se nezapomíná. Nedávno v mém podkrkonošském městečku Červeném Kostelci se konalo 650. výročí založení tohoto městečka. Byl jsem jako jeden z hostů pozván a měl možnost vzpomenout na první své divadelní představení v životě ve Lhotské sokolovně v pohádce Stříbrná studánka. Okouzlení kulisami, světly, zákulisím a půvabem mých spolužaček, které hrály víly - toto vše s největší pravděpodobností moji divadelní dráhu odstartovalo.

* Vaší silnou stránkou je krásný znělý hlas. Mám pocit, že v současné době se tahle stránka herectví dost zanedbává. Nemáte ten dojem? Olga, Vinohrady

Krása hlasu - nebo jeho zabarvení - není základním předpokladem pro čistotu a sdělnost českého jazyka. Na jedné straně vaši neblahou zkušenost sdílím, ale na straně druhé - alespoň na divadle - jsem svědkem i u mladších kolegů velmi profesionálního zacházení s jazykem.

* Pane Jiří, dnes je aktuální otázka, že repertoárová divadla jsou přežitkem. Co si o tom myslíte vy? Marie, Prosek

Že je to blud. Repertoárová divadla jsou pro to repertoárová, že mají možnost nabídnout co nejširší paletu titulů a autorů. Komerční divadlo, řekněme jednokolejné, se musí držet zábavného a co nejzábavnějšího repertoáru, který pochopitelně oslovuje v komplikované době největší procento diváků, ale jsou tací diváci, kteří chtějí znova objevit například jména jako Samuel Beckett, Čechov nebo Eugen Ionesco, Václav Havel nebo Turgeněv, anebo pochopitelně znovu William Shakespeare.

* Líbí se mi inscenace Pan Kaplan má třídu rád, v níž hrajete Žida. Po zhlédnutí představení jsme dali národnosti a země původu jednotlivých emigrantů dohromady, ale u Vaší postavy konkrétně si už nikdo nemohl vzpomenout, z jaké země do Ameriky přišel, jen že to byl Žid. Zazní vůbec v představení země jeho původu? Mohl byste nám ji prozradit? Jan

Nezazní, je to německá oblast, buď Německo, nebo Rakousko. Ale ať je odkudkoli, je to naše představení milované a moje role je také milovaná, i když musím hrát na housle.

* Pane Jiří co váš volný čas? Jaké máte záliby a co vás baví? Daniela

Doma mě baví rozporuplná péče o našich sedm koček a dva psy a mým koníčkem je odjakživa výtvarné umění.

* Jaké divadlo máte rád jako divák? Eva

Takové divadlo, které dokáže chlapy rozbrečet a také chlapy rozesmát, divadlo silného příběhu a polechtané bránice.

* Působíte (nejen na jevišti) velmi energicky. Kde dobíjíte energii? Milena / Modřany

Ve svém zázemí a v partě divadelních kolegů a kolegyň, kteréžto společenství když se vydaří, nazývala moje kolegyně, paní Věruška Kubánková, "divadelní rodina". A ozvuky toho, co vznikalo v prvním divadelním představení mého života, v sokolovně ve Lhotě, v Červeném Kostelci: Okouzlení.

* Věnujete se ještě dabingu? Baví vás tato disciplína? Jinak děkuji za řadu rolí, které jste za ta léta namluvil. Pavel

Sporadicky, ale věnuji. A moc vás zdravím.

* Byl jste prvním Francoisem Villonem ve hře Hodina mezi psem a vlkem. Ale ta hra byla zakázána hned po premiéře. Jak na to vzpomínáte? Luboš, Průhonice

Po premiéře ne, byla zakázána až po čtvrté repríze. Jak na to vzpomínám: přítel našeho divadla, kritik, absolvent Filozofické fakulty a MATFYZ, doktor Láďa Mráček po premiéře této hry prohlásil:"Vy jste s tím jevištěm souložili!" A občas dodal, neboť v rychlosti svých myšlenek občas zadrhával: "To, to, to, je to ma, ma, magické místo, me, me, mezi Ma, Ma, Máchou a A, A, A a Arbesem."

* Dost dlouho jste učil na DAMU. Chodíte se někdy podívat na své někdejší studenty? Karel

Občas se na ně chodím dívat, občas mám to štěstí s některými účinkovat. A jsem tiše šťasten, že mnozí z nich dnes už střední či starší generace, patří do horního hereckého patra.

* V Panu Kaplanovi hrajete na housle. Ale nikde jinde jsem vás neviděla muzicírovat. Jaký máte vztah k muzice? Božena, Karlín

K muzice jako posluchač mám velný kladný. Na housle jsem se učil zhruba rok a čtvrt kolem svých devíti let. Poprvé jsem je použil v Divadle za branou, podruhé v televizní inscenaci, potřetí ve zmíněném Kaplanovi. Když doma kočky zlobí, volím výhružku: "mazejte, nebo vám zahraju na housle!" Jinak housle považuji za nástroj úžasný.

* Máte raději kladné nebo záporné role? Iva

Každý herec vám odpoví, že záporné, nebo takové, ve kterých je obojí. Jednomu svému kolegovi jsem v nedávné době po premiéře gratuloval: "Byl to skvělej výkon! Ty jsi napravil špatnou pověst kladných hrdinů!"

* Když se ohlédnete zpět, na které období své kariéry vzpomínáte nejraději? Dana, Praha 10

Na to je obtížná odpověď. Na každé nové cestě potkáte nové klady a nové zápory, ale v hloubi mého srdce je uložena nejdelší a nejplnější etapa mého hereckého života, a to je Realistické divadlo v letech 1971 až 1994. Ale každá nová cesta má své nové křižovatky a ty přinesou cesty dobré i horší. Ale tak to má být.

* Vážený Jiří, děkujeme za velmi příjemný večer. Přejeme vám šťastné a veselé Vánoce. Vaše slovo závěrem… Díky. Redakce

Já vám všem přeji klid a velký kousek harmonie o Vánocích a hlavně po nich. A zachovejte nám přízeň. Děkuji, Jiří Klem.