ON-LINE - Detail příspěvku
Někdy jsou kostýmy jedna báseň…
autor: Scena.cz
Nastoupila jsem sem po mateřské dovolené. Vždycky jsem toužila jít k divadlu dělat kostýmy. A už jsem tady 35 let.
Dá. Práce je velmi zajímavá. Pokaždé děláte na něčem jiném. Musíte umět háčkovat, plést, vyšívat – to je všechno potřebné. Musíte vyjít vstříc návrháři, co potřebuje. Někdy jsou kostýmy velmi náročné.
Přesně tak. (Smích.)
Pro mě byla velká hra Věc Makropulos, která se hrála před dvaceti lety. V hlavní roli paní Doležalová. To byly opravdu zajímavé a krásné kostýmy. Pamatuji si je dodnes.
Musí okamžitě přijít na míry, k tomu ještě po Vánocích. To víte pět cm v pase to je zhruba pět kilo. (Smích.)
To nechtějte vědět. Když je to civilka, tak to moc nevadí, ale je to prostě takové obyčejné. Když je to ale renesance, např. Shakespeare, tak z toho máte větší radost. Musíte více tvořit. Teď děláme Limonádového Joea – to jsou kostýmy jedna báseň. Kovbojové, dámské šaty, salón …
Civilka je sice paráda, ale musíte ji udělat ještě líp než v konfekci, protože herci v kostýmech hrají a ty musí vydržet 20 i 30 představení. A nejen hrají, doslova v kostýmech dělají psí kusy. Herci nesmějí prasknout kalhoty, utrhnout se knoflík, upadnout rukáv. To by pak herec znervózněl, začal se věnovat kostýmu a mohl by ztratit přehled o hře.
Strašně ráda šiju z kůže, ale nemám ráda lehké rozevláté látky. Jinak mi to nevadí.
Těžko říct. Nejhorší je, když třeba není dodané obsazení, není materiál. Pak jsou to velké nervy. A kdy je pohoda? Abych řekla pravdu, když to vidíme na jevišti a hra se povede. Ale při práci jsem také v pohodě, je tu dobrá parta, klid, prostě tak.
Ne. Premiérou pro nás kostýmy končí.
Jsem pánská krejčová. Když je potřeba, musíme si vypomoci.
Stroje máme stejné, jen modernější žehličky, stoly stejné. Nám to stačí.
Paráda.
Áááá… s tou kovářovic kobylou je to pravda. Nebaví mě na sebe šít.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den s MD Zlín
22.11.2006 - 23:31
Neklidná noc na Nárazu, končí on-line den
22.11.2006 - 21:23
Garderoba: Ladislava Řeháková
22.11.2006 - 20:40
Petra Hřebíčková: S rolí Markéty neustále bojujete.
22.11.2006 - 19:05
Někdy jsou kostýmy jedna báseň…
22.11.2006 - 18:42
Vladimír Fekar: Baví mě, že mohu stále hledat a objevovat...
22.11.2006 - 17:21
Petr Lukáš: Musíte mít všechno pevně v rukou.
22.11.2006 - 16:58
Korepetitor Richard Dvořák
22.11.2006 - 15:12
Jiří Matzner a Kamil Brázdil, zvukaři
22.11.2006 - 14:39
Milena Dvořáková: I za čísly pořád vidíte divadlo...
22.11.2006 - 13:26
Ladislav Mrlík: Cítím se jako další článek, který do inscenace pasuje.
22.11.2006 - 12:47
Radovan Král: Nevadí mi být veden, pokud se jedná o správný směr.
22.11.2006 - 11:54
Práce tajemnice – musí si umět poradit v každé chvíli
22.11.2006 - 11:12
Třicet dva hlav paní Marie Přikrylové
22.11.2006 - 10:34
Dodo Gombár: Ani v osobním životě nemám rád prvoplánovost.
22.11.2006 - 10:17
Ceny Aplaus rozdány ve Zlině
22.11.2006 - 09:15
Blažena Trojanová: Chodila jsem s mokrým tričkem
22.11.2006 - 08:03
Šárka Machová: Někdy se stane, že musím zasahovat
21.11.2006 - 01:24
Antonín Sobek: Mám pocit, že ve funkci ředitele jste jako řidič auta.
13.11.2006 - 23:36
Speciální zpravodajství z Městského divadla Zlín
13.11.2006 - 00:35
Naráz 2006
Fotogalerie akce
zobrazuji fota 1 - 0-> |
reklama