ON-LINE - Detail příspěvku
Práce tajemnice – musí si umět poradit v každé chvíli
Působím tu třináct let. Nastoupila jsem jako sekretářka uměleckého šéfa. Byla to kuriózní situace, když mě pan Morávek přijal, divadlo na post sekretářky nemělo peníze, tak jsem byla zařazená na pozici městské policajtky. To trvalo asi půl roku, pak přišla profese tajemnice uměleckého souboru.
Poslouchat? Všichni jsou fajn, nepotřebují žádnou silnou ruku. V poslední době jsem byla odkázaná sama na sebe. Neměl mi kdo poradit a tak jsem se s tím musela vyrovnat sama.
Zachraňovala jsem mnohokrát. To je právě práce tajemnice – musí si umět poradit v každé chvíli. A někdy skutečně zachraňuje představení. Jednou mi zavolal herec, že je nemocný. Tenkrát ještě nebyly mobily, já musela přijet a přes noc jsem svolala herce na jiné představení. Je ovšem pravda, že když jsem ještě ve dvě v noci volala osvětlovačům a technice, tak nikdo neřekl ani popel. Jako na vojně – ano rozumím a bylo. Ráno pak bylo náhradní představení v pohodě.
Vůbec ne. Pokud máte na mysli naše zájezdy tak to ne. Horší je třeba harmonikář v představení, sólista z jiného divadla apod. To pak je někdy náročné. Musíte se domlouvat s jinými divadly.
To o mně určitě neplatí. Tajemná nejsem.
Starám se o divadelní provoz tady v budově. Plánuji veškeré divadelní zkoušky, sestavuji hrací plány, provozní porady. Dávám dohromady měsíčník.
Máme dvě zkušebny a jeviště. K tomu sál Z, také zkušebna 3 pro projekty mimo dramaturgický plán.
Ano, a k tomu technika.
Dobíjím se doma. Bydlím Na Pasekách mimo město, kde jsou jenom hory a stromy. Nádherné okolí. Soubor k nám jezdí na opékačky.
Když jsem přišla do divadla, tak mi můj šéf pan Morávek nedovolil přinést do kanceláře psací stroj, ale rovnou mi tam dali počítač. Byla jsem první v divadle. Pan šéf si sedl ke klávesnici a řekl: „Paní Kalendová, uděláte to, to, to a toto.“ A bylo. Nic jsem si nezapamatovala, tak jsem si musela všechno sama objevit. Ale po tak dlouhé době už to umím.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den s MD Zlín
22.11.2006 - 23:31
Neklidná noc na Nárazu, končí on-line den
22.11.2006 - 21:23
Garderoba: Ladislava Řeháková
22.11.2006 - 20:40
Petra Hřebíčková: S rolí Markéty neustále bojujete.
22.11.2006 - 19:05
Někdy jsou kostýmy jedna báseň…
22.11.2006 - 18:42
Vladimír Fekar: Baví mě, že mohu stále hledat a objevovat...
22.11.2006 - 17:21
Petr Lukáš: Musíte mít všechno pevně v rukou.
22.11.2006 - 16:58
Korepetitor Richard Dvořák
22.11.2006 - 15:12
Jiří Matzner a Kamil Brázdil, zvukaři
22.11.2006 - 14:39
Milena Dvořáková: I za čísly pořád vidíte divadlo...
22.11.2006 - 13:26
Ladislav Mrlík: Cítím se jako další článek, který do inscenace pasuje.
22.11.2006 - 12:47
Radovan Král: Nevadí mi být veden, pokud se jedná o správný směr.
22.11.2006 - 11:54
Práce tajemnice – musí si umět poradit v každé chvíli
22.11.2006 - 11:12
Třicet dva hlav paní Marie Přikrylové
22.11.2006 - 10:34
Dodo Gombár: Ani v osobním životě nemám rád prvoplánovost.
22.11.2006 - 10:17
Ceny Aplaus rozdány ve Zlině
22.11.2006 - 09:15
Blažena Trojanová: Chodila jsem s mokrým tričkem
22.11.2006 - 08:03
Šárka Machová: Někdy se stane, že musím zasahovat
21.11.2006 - 01:24
Antonín Sobek: Mám pocit, že ve funkci ředitele jste jako řidič auta.
13.11.2006 - 23:36
Speciální zpravodajství z Městského divadla Zlín
13.11.2006 - 00:35
Naráz 2006
Fotogalerie akce
zobrazuji fota 1 - 0-> |
reklama