ON-LINE - Detail příspěvku
Šárka Machová: Někdy se stane, že musím zasahovat
autor: Scena.cz
Moje sestřenka zde pracovala jako rekvizitářka. Jelikož jsem měla doma slepice, tak vozila přebytky vajec pro kolegy do divadla. Kromě toho jsem dělala domácí výrobu pro SVIT, takže jsem do Zlína každý čtvrtek jezdila. Po revoluci jsem přišla o práci. A tak jsem se dostala do divadla přes přímluvu na post šatnářky a uvaděčky. To jsem dělala tři roky. Jednou náhle odešla nápovědka, přemluvili mě, abych to zkusila - i když jsem nechtěla. Vidíte, už je to jedenáct let. Teď jsem ráda, že mě ukecali.
Ne. Neměla jsem o tom pojem. Čtení a ta práce mi přišla tak rychlá. Během roku jsem se postupně zapracovala. Dnes už mám brýle. Musím je mít. Předevčírem jsme zkoušeli Joea a muselo se tam po schodech, vylezla jsem nahoru a pak když jsem šla dolu tak jsem málem spadla. Číst jsem uměla vždycky dobře. Bála jsem se spíš toho, že tam kolem mě bude moc lidí – do té doby jsem byla pořád doma s dětmi.
Režiséři. Každý je jiný a neopakovatelný. Nejvíc mě těší být u zrodu inscenace od samého začátku až do konce. To je prostě zážitek k nezaplacení.
Spíš bonboniéru, všichni jsou na mě hodní. Říkám si, jestli by takoví byli, kdybych dělala něco jiného. Ale to jim možná křivdím.
Po roce jsem to už poznala. Herec znejistí v intonaci. Při představení to vycítí i kolega. Někdy se stane, že musím zasahovat. Nejvíce při prvních aranžovačkách. Při představeních už málo nebo vůbec.
Naposledy to bylo v prvém roce napovídání. Tehdy jsem přebrala již hotovou pohádku a stalo se mi, že jsem otočila dva listy naráz. Udělalo se mi tak špatně. Byl to strašný pocit. Podruhé u pana Pitínského při Kafkově Procesu, kde Jožka Kubánik hrál průvodce. Režisér Pitínský jim to hodně proškrtal před premiérou. Tím, že byli mladí, tak se trochu ztratili. A najednou říkal něco, co jsem v textu nemohla najít.
To je krásné. To mě nikdo nenachytá. Přímo ho chrlím.
Jednou se to stalo. Večer byla hra Andělé a piráti v režii Věry Herajtové. Po dopolední zkoušce jsme zašli na pivo. Přijdu večer na představení a problém, nepřijela jedna herečka, a paní režisérka na mě – „Že to za ní skočíš…“ Musela jsem zastoupit černošku, tedy od hlavy až k patě načernit, navléct kostým, pak jsem lezla po žebřících z balkonu, slova jsem znala, písně byly nahrané. Nakonec jsem dostala krásné orchideje. Ale byly to nervy.
Jak s kterou. Mám všechny texty schované. V hercích vidím normální obyčejné lidi, i když někteří jsou neobyčejní.
Dobře se mi napovídají. Vůbec je to takové krásné. Plně s tím žiji. Vozím vnuky a zpívám si, prostě radost z muzikálu.
V této inscenaci se napovídalo celou dobu, protože tam bylo hodně akcí a velkých pauz. Ta hra je tak působivá. Podobně se napovídá ve Smrti Hippodamie. Herci text umí, jen musí sledovat hodně akcí kolem.
Po celou dobu, co jsem tu, tak jsem nebyla nemocná. Hlasivky se někdy vyřvou, např. když je u nás fašank.
Nemám je ráda, to by mi ujel autobus.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den s MD Zlín
22.11.2006 - 23:31
Neklidná noc na Nárazu, končí on-line den
22.11.2006 - 21:23
Garderoba: Ladislava Řeháková
22.11.2006 - 20:40
Petra Hřebíčková: S rolí Markéty neustále bojujete.
22.11.2006 - 19:05
Někdy jsou kostýmy jedna báseň…
22.11.2006 - 18:42
Vladimír Fekar: Baví mě, že mohu stále hledat a objevovat...
22.11.2006 - 17:21
Petr Lukáš: Musíte mít všechno pevně v rukou.
22.11.2006 - 16:58
Korepetitor Richard Dvořák
22.11.2006 - 15:12
Jiří Matzner a Kamil Brázdil, zvukaři
22.11.2006 - 14:39
Milena Dvořáková: I za čísly pořád vidíte divadlo...
22.11.2006 - 13:26
Ladislav Mrlík: Cítím se jako další článek, který do inscenace pasuje.
22.11.2006 - 12:47
Radovan Král: Nevadí mi být veden, pokud se jedná o správný směr.
22.11.2006 - 11:54
Práce tajemnice – musí si umět poradit v každé chvíli
22.11.2006 - 11:12
Třicet dva hlav paní Marie Přikrylové
22.11.2006 - 10:34
Dodo Gombár: Ani v osobním životě nemám rád prvoplánovost.
22.11.2006 - 10:17
Ceny Aplaus rozdány ve Zlině
22.11.2006 - 09:15
Blažena Trojanová: Chodila jsem s mokrým tričkem
22.11.2006 - 08:03
Šárka Machová: Někdy se stane, že musím zasahovat
21.11.2006 - 01:24
Antonín Sobek: Mám pocit, že ve funkci ředitele jste jako řidič auta.
13.11.2006 - 23:36
Speciální zpravodajství z Městského divadla Zlín
13.11.2006 - 00:35
Naráz 2006
Fotogalerie akce
zobrazuji fota 1 - 0-> |
reklama