ON-LINE - Detail příspěvku
Táňa Mládková: Musíte umět pofoukat, jak pracovní, tak i soukromou bolístku.
autor: Scena.cz
Dle mého je to od každého něco. Základ spočívá v tom, že musím zajistit po určité stránce plynulost provozu v divadle. K nejzákladnějším denním povinnostem patří vypsat ferman – podrobný plán práce na následující den. Tady v divadle to obnáší vlastně operu a všechny její složky (balet, sbor,orchestr a sólisty), k tomu činoherní soubor.
Přesně tak, aby každý byl tam, kde má být. Potom zpracovávám alternace, aby každý věděl, kdo kdy hraje. Pak dělám dlouhodobější plány, týdenní plán práce. Dále objednávání hudebních materiálů, eviduji licenční smlouvy a různá povolení, která se vztahují k divadelnímu provozu.
Ono je to složitější. Vystudovala jsem gymnázium. V teplickém divadle byla díra po vlásenkářkách, které odešly na mateřskou. Pak jsem dělala vedoucí vlásenkárny a začala jsem dělat uměleckou tajemnici. Roku 1994 rozpustili umělecký soubor a můj manžel, který dělá v kumštu, přišel o práci v orchestru. Šel do angažmá sem na Moravu a já jsem se za ním přistěhovala. Do opavského divadla jsem se dostala díky náhodě a jsem tu už pátým rokem.
Práce je to psychicky náročná – musíte být ve střehu neustále. Není výjimkou, kdy jsem v práci několik týdnů nepřetržitě bez víkendů. Co mě dovede naštvat? Nezodpovědnost, a … nevím jak to vyjádřit.
To platí všude. Přístup musí být velmi opatrný a diplomatický. Musíte umět pofoukat, jak pracovní, tak i soukromou bolístku.
To je skutečně hektická záležitost. Musíte urychleně sehnat záskok nebo zorganizovat změnu představení. To potom v kanceláři vypadá jako po výbuchu. V tu chvíli střídám mobil i pevnou linku tak, že s jedním telefonuji a na druhém už vytáčím.
Jééé…, vždycky když není průšvih. V klidu nemůžete být, jedině večer, když skončí představení a nic se nestane, všichni jsou spokojení.
Ne. (Rázně.) Neexistuje. Chodím na všechny premiéry. Mívám za ty na jevišti trému. Pokud jdu na reprízu, mám deformaci, že sleduju po stránce profesní a ne po ději. V kanceláři mám monitor, k tomu odposlech.
Nelituji.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slezským divadlem Opava
1.10.2005 - 21:34
Lukáš Bakša: Do výšek lezu před nasvětlením inscenace pořád.
1.10.2005 - 21:05
Jana Gebaurová: Divadlo zná skrz naskrz
1.10.2005 - 20:06
Pavel Rumpel: Zvukař potřebuje hlavně pevné nervy…
1.10.2005 - 18:12
Alena Hrubá: Nemám pocit pomíjivosti
1.10.2005 - 17:20
Květa Peštová: Musím být v obraze
1.10.2005 - 16:33
Damiano Binetti: Pomalu zjišťuji, že už moc nepatřím do Itálie…
1.10.2005 - 15:48
Mireček Neborowský: Pokaždé si obejdu třikrát jeviště.
1.10.2005 - 14:05
Libuška Kohútová: Divadlo je vlastně úplně jiný život.
1.10.2005 - 13:38
Zdeněk Černín: V Opavě jsme měli velmi odvážnou sezónu
1.10.2005 - 12:47
Česká operní divadla - Slezské divadlo Opava
1.10.2005 - 10:24
Martin Tomsa: Člověk se musí hodně odtančit, aby přešel bludný kořen a osvítilo ho to…
1.10.2005 - 07:44
V obchodním oddělení
30.9.2005 - 17:32
Pavel Uherka: Tady je to skoro fabrika na představení…
30.9.2005 - 16:01
Petr Vaněk: Slavný je Mickey Mouse…
30.9.2005 - 11:10
Divadlo Svět – provolání samotného divadla světu
26.9.2005 - 23:39
Katarína Jorda Kramolišová: Lidovka už prostě z hrdla ven nechce.
26.9.2005 - 01:13
Oslavy v Opavě jsou zatím zahalené tajemstvím…
19.9.2005 - 01:35
Slezské divadlo Opava slaví 200 let
Fotogalerie akce
zobrazuji fota 1 - 0-> |
reklama