ON-LINE - Detail příspěvku
Pavel Uherka: Tady je to skoro fabrika na představení…
autor: Scena.cz
V divadle je od roku 1976. Nastoupil do náborového oddělení do funkce zájezdového tajemníka. Právě zájezdová činnost byla náplní z padesáti procent, absolvovalo se až patnáct zájezdů v měsíci. Hrací plán se stavěl podle zájezdů, a vše bylo naplánovano i půl roku dopředu.
„Pod sebou mám nyní 52 lidí. V čem je problém? Jsem sice vedoucí umělecko technického provozu, ale zároveň jsem šéfem výroby i šéf výtvarníků. Kumulovaný pracovník na tři věci. Včetně výrobních úseků – vlásenky, krejčovna atd. Jediné dílny odpadly,“ říká Pavel Uherka, šéf technicko-uměleckého provozu.
Jedno mi to není. Když budu velice upřímný – z výroby rekvizitárna a vlásenkárna. Samozřejmě, když se mě někdo zeptá, kolik je potřeba látky na klasický oblek, tak už jsem ve věci. Moje parketa není zvukařina. Zvuk je věc, kam až tolik nevidím Osvětlovači mi nevadí, už vím, co je potřeba při nasvěcování. Všichni teď žijí z toho, že divadlo je po rekonstrukci, ale tyto úseky se nemodernizovaly dlouho.
(Smích.) Ne nejsem. Tady nemůžete být v klidu. Tady je to fabrika na představení. Ubralo se premiér – nyní je celkem 12 za sezónu. Jakmile se začne hrát, tak je to rozjetý vlak, z kterého není úniku. Každý úsek má svou specifiku, takže pak musím přehazovat výhybky. Nejblíž mám k jevištní technice. Kdysi jsem tam dva roky dělal řadového kulisáka. Myslím si, že až jednou odejdu do důchodu, tak se moje funkce bude muset rozdělit mezi dva lidi. Dnes by to měl dělat ing. , ale ten se bude těžko shánět.
Předávací porada se provádí tady. Na výrobu dekorací nám zůstávají dvě firmy.
Ale ano. Takové okamžiky jsou. Sice jsem někdy do poslední chvíle napnutý a vyšponovaný, ale pak když si sednu v hledišti a všechno proběhne ještě lépe, než jsme očekávali, pak je pohoda. Kdyby to tak bylo vždycky.
Je dobře na duši, kdybych nebyl chlap, tak by člověk se i někdy dojal. Pravdou je, že někdy technici ani do šaten nejdou, koukají ze šál.
No... To je docela takové zajímavá shoda okolností a náhod. Když jsem přišel z vojny, tak jsem se oženil a potřeboval jsem byt, tak jsem dělal na dráze. Ale nesměl jsem kvůli zdraví dělat noční. Dělal jsem na západním nádraží. Při své práci jsem dělal ještě průvodce cestovní kanceláře. Jako student jsem tady měl předplatné. Když jsem tu potom nastoupil, dělal jsem, co jsem dělal a shodou okolností kdysi jsem koketoval se závodním tancem, také jsem kolikrát baletil a statoval. Potom mě divadlo už semlelo.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slezským divadlem Opava
1.10.2005 - 21:34
Lukáš Bakša: Do výšek lezu před nasvětlením inscenace pořád.
1.10.2005 - 21:05
Jana Gebaurová: Divadlo zná skrz naskrz
1.10.2005 - 20:06
Pavel Rumpel: Zvukař potřebuje hlavně pevné nervy…
1.10.2005 - 18:12
Alena Hrubá: Nemám pocit pomíjivosti
1.10.2005 - 17:20
Květa Peštová: Musím být v obraze
1.10.2005 - 16:33
Damiano Binetti: Pomalu zjišťuji, že už moc nepatřím do Itálie…
1.10.2005 - 15:48
Mireček Neborowský: Pokaždé si obejdu třikrát jeviště.
1.10.2005 - 14:05
Libuška Kohútová: Divadlo je vlastně úplně jiný život.
1.10.2005 - 13:38
Zdeněk Černín: V Opavě jsme měli velmi odvážnou sezónu
1.10.2005 - 12:47
Česká operní divadla - Slezské divadlo Opava
1.10.2005 - 10:24
Martin Tomsa: Člověk se musí hodně odtančit, aby přešel bludný kořen a osvítilo ho to…
1.10.2005 - 07:44
V obchodním oddělení
30.9.2005 - 17:32
Pavel Uherka: Tady je to skoro fabrika na představení…
30.9.2005 - 16:01
Petr Vaněk: Slavný je Mickey Mouse…
30.9.2005 - 11:10
Divadlo Svět – provolání samotného divadla světu
26.9.2005 - 23:39
Katarína Jorda Kramolišová: Lidovka už prostě z hrdla ven nechce.
26.9.2005 - 01:13
Oslavy v Opavě jsou zatím zahalené tajemstvím…
19.9.2005 - 01:35
Slezské divadlo Opava slaví 200 let
Fotogalerie akce
zobrazuji fota 1 - 0-> |
reklama