ON-LINE - Detail příspěvku
Práce osvětlovače je v prostorovém vidění, výtvarnu, vystižení světelné atmosféry.
autor: archiv Scena.cz
Vztah k divadlu jsem získal od našeho tatínka. Nedostal jsem se na VŠ na architekturu. Nastoupil jsem do divadla na rok, abych se znovu pokusil dostat na VŠ. Zůstal jsem tady dvaadvacet sezón.
Má, mám životní zkušenost, že se některé obory spojují v jedno. Práce osvětlovače je v prostorovém vidění, výtvarnu, vystižení světelné atmosféry. V divadle ale nepotřebuji školu. Sednu za pult a sama praxe se stává školou.
S narůstající praxí se mění daná pozice. V současné době se jedná o světelný design. Osvětlovač tedy mechanicky nevykonává příkazy a nařízení režiséra.
Dokonce dva. Nakoupili se pro muzikál Donaha!, v kterém budou mít využití.
Nikdy jsem nepodléhal nějakým konvencím, tedy - aby něco bylo nasvícené kvůli efektům, ale zásadní je poslání svítidla, ať je „inteligentní“ nebo s nadsázkou řečeno „hloupé“, vždy musí vytvořit atmosféru, kterou vyžaduje daná situace.
Inteligentní světla jsou dynamické. Tímto reflektorem lze udělat rotací, měnit barvy, zoom apod. Prostě multifunkční svítidlo. Počítač máme zatím skromný, musíme šetřit na lepší…
Je mi to jedno. Baví mě ovlivňovat světlem výtvarno. Snažím se všechno, co se děje na jevišti, zabalit do dobrého světla a pomoci celku. Baví mě, ať je to cokoli.
V tom procesu tvorby inscenace je nejsložitější první okamžik – sejít se s režisérem, pochopit jeho vizi v rámci, který nastoluje.
Určitě. Vzhledem k tomu, že světla jsou z 99 % klasická, obnáší to mechanickou práci, kdy se musí cca 120 reflektorů nasvítit před každým představením.
To už je za ta léta v hlavě. Jako si herci pamatují text, tak my zase světla – směr, intenzity apod…
Stává se, ale minimálně. Vše je o zodpovědnosti. Musíte jít s dějem, s příběhem.
Čím více, tím lépe. Potom má hra větší smysl. Konverzačka je šílená nuda – patnáct změn, to je spíš funkce pro vrátného…. Zajímavější je náročnější hra. Čas lépe uteče a máte lepší pocit.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slováckým divadlem
25.3.2005 - 19:35
Hana Hložková: Přednější je řemeslo, potom instinkt
25.3.2005 - 18:30
Z pohledu inspice mám nejraději jednoduché hry, kde je málo lidí a málo rekvizit...
25.3.2005 - 17:54
Petr Blaha: Baví mě tvůrčí proces a kontakt s lidmi…
25.3.2005 - 15:49
Jana Mikulíková: Nemám čas ani stárnout…
25.3.2005 - 14:46
Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…
25.3.2005 - 13:12
Iva Šulajová: Dostavníkem až k povolání dramaturgyně
25.3.2005 - 12:36
Eva Jiříkovská: Dělám to, co jsem chtěla …
25.3.2005 - 11:49
Yveta Heinzlová a Jitka Galušková: Většinou všechno ničíme
25.3.2005 - 11:21
Marie Kynclová: Žijeme divadlem i doma …
25.3.2005 - 10:17
Baví mě domalovávat…
25.3.2005 - 10:08
Jožo Kubánik: Není nic staršího, než včerejší noviny
25.3.2005 - 09:34
V království látek a nití…
25.3.2005 - 08:42
Nejlepší herečka mezi houslistkami… Alexandra Vronská
25.3.2005 - 07:58
Tandem, který se může na sebe spolehnout… M.S. a M.S.
25.3.2005 - 06:15
Marie Filípková: „Dobrý den, páni herci.“
25.3.2005 - 00:10
Na scéně ve Slováckém divadle klid, ale ve „Scéně“?
20.3.2005 - 12:32
„Když děláte jen pana řídícího, tak je to nuda,“ říká Igor Stránský
14.3.2005 - 00:50
Pohledy do zákulisí na Velký pátek 25. března 2005
Fotogalerie akce
reklama