ON-LINE - Detail příspěvku
Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…
autor: archiv Scena.cz
Pochází ze Zlína (nar. 1981). Vystudoval brněnskou Konzervatoř, ve Slováckém divadle je v angažmá od roku 2001. Hraje na elektrickou a klasickou kytaru a na bicí. Ve Zlíně mívali dokonce svou kapelu. Na ZŠ si vyplnil přihlášku na uměleckou školu řezbářskou v Luhačovicích. „Někdy si říkám, proč jsem tam nešel. Mohl jsem sedět na Karlově mostě a řezat nějaké panenky…“ říká Jiří a pokračuje: „Jsem ze Zlína. Ale do angažmá se mi tam moc nechce. Začínal bych doma, a maminka by pořád chodila na premiéry. V Brně jsem si po čtyřech letech zvykl být samostatný, takže domů se mi nechtělo.“
Má práce.
Má největší výhra.
Rád. Klíďo.
Tak bych šel. Dělal bych zedníka.
Budou pohovory s vedením, tak možná vyletím.. Zatím ale nikam nelítám. Nemám důvod. Jsem tak mladý, že su rád, že sem tady. Za ty tři roky jsem hrál v takových hrách, a ani se to nezdá, ale měl jsem příležitosti. Jsem za ně rád. Mladí lidé jsou dnes marniví – chtěli by víc a víc. Já jsem za role a příležitosti tady vděčný.
Nevím, asi jo… V dnešní hyperaktivní době se jí nedostává.
Jak pro koho…Pro mě osobně klaďas. Pro diváka je to různé. Mohl dělat vylomeniny, ale jeho lidská stránka byla dobrá – o danou tetu se nakonec postaral a měl ji rád. Stal se vzorem pro ty ostatní děcka – přijel rockendroll.
Pro mě osobně?
Pěkná hudba. Jako malý jsem ji hodně poslouchal. Elvise. Moje první desky.
Jo, ten styl mě není cizí. RnR je moje parketa.
Najednou to bylo něco úplně jiného. Alexej s režisérem Pitínským. V angažmá jsem byl chvíli a byl jsem ze všeho ohromený. Pro mě byla tahle role obrovské štěstí. Jako nezkušený herec jsem z toho měl radost, trochu obavy. Ale každou reprízou se sebevědomí upevňovalo. I když … po každém představení jsem z toho byl odvařený a pořád měl výčitky, že to hraji špatně a tak.
Zkoušíme závěrečné striptýzové číslo, tak se začínáme hodně bavit… Je to těžké. Jsem v šestici, ale moc toho nemám. Je to nářez – až v generálkovém týdnu to teprve začne nabírat obrátky.
Týdenní chaos, řekněme, kdy se člověk ani nenaděje. Nápor jak sviňa. Ale rychle to uteče. Je to síla.
Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slováckým divadlem
25.3.2005 - 19:35
Hana Hložková: Přednější je řemeslo, potom instinkt
25.3.2005 - 18:30
Z pohledu inspice mám nejraději jednoduché hry, kde je málo lidí a málo rekvizit...
25.3.2005 - 17:54
Petr Blaha: Baví mě tvůrčí proces a kontakt s lidmi…
25.3.2005 - 15:49
Jana Mikulíková: Nemám čas ani stárnout…
25.3.2005 - 14:46
Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…
25.3.2005 - 13:12
Iva Šulajová: Dostavníkem až k povolání dramaturgyně
25.3.2005 - 12:36
Eva Jiříkovská: Dělám to, co jsem chtěla …
25.3.2005 - 11:49
Yveta Heinzlová a Jitka Galušková: Většinou všechno ničíme
25.3.2005 - 11:21
Marie Kynclová: Žijeme divadlem i doma …
25.3.2005 - 10:17
Baví mě domalovávat…
25.3.2005 - 10:08
Jožo Kubánik: Není nic staršího, než včerejší noviny
25.3.2005 - 09:34
V království látek a nití…
25.3.2005 - 08:42
Nejlepší herečka mezi houslistkami… Alexandra Vronská
25.3.2005 - 07:58
Tandem, který se může na sebe spolehnout… M.S. a M.S.
25.3.2005 - 06:15
Marie Filípková: „Dobrý den, páni herci.“
25.3.2005 - 00:10
Na scéně ve Slováckém divadle klid, ale ve „Scéně“?
20.3.2005 - 12:32
„Když děláte jen pana řídícího, tak je to nuda,“ říká Igor Stránský
14.3.2005 - 00:50
Pohledy do zákulisí na Velký pátek 25. března 2005
Fotogalerie akce
reklama