ON-LINE - Detail příspěvku
Iva Šulajová: Dostavníkem až k povolání dramaturgyně
autor: archiv Scena.cz
Neustále bádá v archívech nebo je napojená na internetu? Při zkouškách sedí stále v hledišti a neustále oponuje? Na jevišti ji většinou neuvidíme. Většinou se s jejím jménem setkáme v programu k inscenaci, který tvoří. V inscenačním týmu u jejího jména najdeme funkci – dramaturgie. Ve Slováckém divadle se o tuto funkci dělí Hana Hložková a Iva Šulajová. Oběma jsme položili stejné otázky – Nejdříve tedy Iva Šulajová.
Na počátku byla dlouholetá láska k ochotnickému divadlu a několikaleté účinkování v přerovském divadelním souboru Dostavník, souběžně s tím šla dosud nepřekonaná zamilovanost literární, a tedy dohromady vědomí, že „něco“ s tím chci určitě dělat. A potom následovalo studium divadelní vědy a bohemistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a také asi pětiletá, upozorňuji, že velmi inspirativní, praxe externího divadelního kritika. Zbytek už byl prozaický – ve Slováckém divadle se uvolnilo místo dramaturga a mě se zeptali, jestli nemám zájem. Měla jsem ho nejen kvůli „staré a vážné“ divadelní i osobní známosti, v té době už i manželovi, který se sem dostal o dva roky dříve. To povolání mě prostě strašně baví.
Tak jestli se toto říká, tak to mám snad opravdu ty nejlepší předpoklady – mám totiž čich, tedy ten smyslový, vyvinut skutečně abnormálně. To bych se ale mohla uplatnit také v parfumérském průmyslu, že? :-) Ale snažím se skutečně to uplatňovat i na divadelní provoz, je to taková stopařská práce, špionáž mezi novými či neobjevenými texty, uměleckými týmy ap. Procento „čmuchatelské“ úspěšnosti však musí posoudit pověstná „zpětná vazba“: divák - a ten, zdůrazňuji, především, a divadelní kritik.
Myslím si, že Slovácké divadlo ví, co chce. A tím se nechci chlubit vlastní maličkostí, mluvím o dlouhodobém nastavení divadla. Je to divadlo vymezené jako repertoárové, regionální, mělo by tedy jako takové pracovat s rozličnou žánrovou dramatikou, což je právě pro dramaturga velmi zajímavé. Není to divadlo s vyhraněnou poetikou jako třeba studiová divadla, netříští se v něm umělecké programy tzv. ode zdi ke zdi. Ví dobře, jakého má diváka a bere ho velmi vážně. A také má skutečně kvalitní umělecký soubor s atmosférou nebývalé chuti pracovat i „navíc“. Ono samo o sobě dělat divadlo „na oblasti“, kde musíte žít pouze z divadelního platu, bez existence přivydělávek v reklamách, dabinzích, filmech a televizích, vyžaduje opravdu obrovskou lásku k divadlu a mnohdy i vlastní a rodinné sebezapření. A přitom kvalita a náročnost některých kusů dosahuje mnohdy úrovně minimálně totožné s divadelními produkcemi naší monopolní metropole. Proto se před našimi herci skutečně skláním a myslím, že diváci je za to rovněž milují, což dokazuje vysoká návštěvnost domácích oproti takřka ignoraci hostujících představení.
Snažíme se vylouhovat esenci obojího. Konkrétně je to spolupráce s výraznými osobnostmi českého divadla – režiséři J. A. Pitínský, Oxana Maleshkina-Smilková, Radek Balaš a mnozí další, výtvarníci, hudebníci, dále v širokospektrém repertoáru speciální zacílení na uvádění novinek, světových i českých, a tím působení na mladého diváka, který bude jednou tím, kdo bude divadlo pravidelně navštěvovat a vodit do něj další nejmladší generaci. Tomuto projektu by se měla i v budoucnosti více věnovat Malá scéna SD, která už teď funguje také v rámci předplatného pro studenty, a tím jim ukazuje jinou stránku divadla, kde herci i dekorace jsou takřka na dotek. Naše celková snaha při výběru titulů je ta, aby si každý divák našel v repertoáru Slováckého divadla „to své“.
S autorsko-právním bojem při uvádění českých premiér jsem se zatím naštěstí nesetkala. Občas se sice stane, že některá divadla nasadí hru téměř současně a vzájemně o sobě neví, při komunikaci s divadelními agenturami je však možné si tuto skutečnost ověřit. Také doba opcí na uvádění hry už je spíše pryč, práva sama o sobě jsou mnohdy tak drahá, že zaplatit si exkluzivitu mohou např. jen velké muzikálové produkce a divadla. Mně se spíše osvědčila práce s konkrétními autory a překladateli, se kterými texty „objevujeme“ a dotváříme. O těchto textech mnohdy agentury ještě ani netuší. Určitá rivalita a špionážní boj o autory a jejich texty však nepochybně existuje a patří to k tomu.
Asi právě ta přípravná – práce na textu např. s překladatelem či režisérem, těžké období „škrtů“, které na papíře a v prostoru fungují úplně jinak, a mnohdy i shánění informací a doprovodných materiálů k projekcím, dotáčkám apod. Dnes naštěstí díky vynálezu internetu jsou to skutečně někdy „jen“ hodiny a dny strávené hleděním do počítače místo třeba složitých a nákladných cest. Pak jsou krásné čtené zkoušky, kdy se rodí vztahy a situace hry, vykládají se postavy a jejich motivace. Když si potom člověk udělá nutnou přestávku v přítomnosti na zkouškách (to kvůli kýžené objektivitě), pak mnohdy přijde a vyslovené iluze a ideály padají doslova pod zem. Často se rodí ale nové. A s tímto vývojem se dramaturg v rámci určitých mezí musí srovnat. Je radost pracovat s připraveným režisérem, kdy na odchylky v dokonalosti jeho koncepce můžete jen lehce a taktně upozornit. Děsivé období je, když je poslední generálka a máte pět stránek připomínek...
Vždycky si oddechnu, když na poslední chvíli odevzdám program do tiskárny, respektive když z tiskárny přijde včas a není tam žádná chyba.
Maškaráda s Oxanou Smilkovou, Žebrácká opera s Martinem Porubjakem a nikdy nekončící příprava dramaturgických plánů.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slováckým divadlem
25.3.2005 - 19:35
Hana Hložková: Přednější je řemeslo, potom instinkt
25.3.2005 - 18:30
Z pohledu inspice mám nejraději jednoduché hry, kde je málo lidí a málo rekvizit...
25.3.2005 - 17:54
Petr Blaha: Baví mě tvůrčí proces a kontakt s lidmi…
25.3.2005 - 15:49
Jana Mikulíková: Nemám čas ani stárnout…
25.3.2005 - 14:46
Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…
25.3.2005 - 13:12
Iva Šulajová: Dostavníkem až k povolání dramaturgyně
25.3.2005 - 12:36
Eva Jiříkovská: Dělám to, co jsem chtěla …
25.3.2005 - 11:49
Yveta Heinzlová a Jitka Galušková: Většinou všechno ničíme
25.3.2005 - 11:21
Marie Kynclová: Žijeme divadlem i doma …
25.3.2005 - 10:17
Baví mě domalovávat…
25.3.2005 - 10:08
Jožo Kubánik: Není nic staršího, než včerejší noviny
25.3.2005 - 09:34
V království látek a nití…
25.3.2005 - 08:42
Nejlepší herečka mezi houslistkami… Alexandra Vronská
25.3.2005 - 07:58
Tandem, který se může na sebe spolehnout… M.S. a M.S.
25.3.2005 - 06:15
Marie Filípková: „Dobrý den, páni herci.“
25.3.2005 - 00:10
Na scéně ve Slováckém divadle klid, ale ve „Scéně“?
20.3.2005 - 12:32
„Když děláte jen pana řídícího, tak je to nuda,“ říká Igor Stránský
14.3.2005 - 00:50
Pohledy do zákulisí na Velký pátek 25. března 2005
Fotogalerie akce
reklama