ON-LINE - Detail příspěvku
Baví mě domalovávat…
autor: archiv Scena.cz
Důležitou roli při dotvoření herecké postavy hraje maskéřina. Ve Slováckém divadle je tou kouzelnicí paní Michálková. Sama přiznává, že herečkou nikdy být nechtěla, protože se na veřejnosti nerada předvádí, ale její práce jí baví…
Naši se rozvedli a maminka-učitelka šla do divadla, kde se seznámila s hercem. Tak jsem takové falešné divadelní dítě, žiji mezi divadelníky. Pak mi řekli, že mám nějaký výtvarný talent. Asi to máme nějak v rodě, protože nevlastní bratr je štukatér, keramik, syn studuje na UMPRUM. Tady v divadlo mě to baví, není to kolos, ale parta.
Mně neubývá práce. V jedné inscenaci jsme měli černochy, teď zase hastrmánky. Dělala jsem mladého herce na starou postavu. Nemám pocit, že bych tu nelíčila. V Lišce Bystroušce je hodně herců nabílo nalíčených. Muzikál Donaha! – to je katastrofa na líčení, velice náročné. Děláme v něm třeba i tetování.
Nemohu. Nejsem kadeřník. Tam bych neuspěla, tak jako kadeřník v maskérně. Dostanu škaredou paruku a vím co potřebuji. Když dostanu vlasy, tam nevím, protože to denně nedělám. Rodinu sice stříhám, ale cizí se bojím. Kadeřnictví jako takové mě nikdy nelákalo. Paruka je pro mě určitý obraz – musím ji vyprat, usušit, natočit, učesat… Podobně jako malíř s obrazem – musím něco domalovávat, až to vyjde. To mě nejvíc baví.
To se potom zkroutí a schovají pod paruku. Ale mladí nosí paruky neradi. Řeší se to převážně příčeskem. Ale kdyby přišel biedermeier, tak by se nedalo nic dělat.
Vymysleli jsme to tak, aby to zvládla jedna maskérka – máme paruky nasazovací, herec nemusí mít bandáž, ani se nelepí. Paruka má alonžky, které se jen nasadí. Připevnili jsme tam pár ozdob, nastříkali na bílo a je hotovo. Ale pro herce hodně náročné - jedna herečka se například čtyřikrát mění z vrabce na slepici ...
Určitě Donaha!
Ale třeba ženy tam mají až tři paruky. Musím počkat, až se převléknou, a na mě zbude ten nejkratší čas. Toto je pro mě náročné.
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
On-line den se Slováckým divadlem
25.3.2005 - 19:35
Hana Hložková: Přednější je řemeslo, potom instinkt
25.3.2005 - 18:30
Z pohledu inspice mám nejraději jednoduché hry, kde je málo lidí a málo rekvizit...
25.3.2005 - 17:54
Petr Blaha: Baví mě tvůrčí proces a kontakt s lidmi…
25.3.2005 - 15:49
Jana Mikulíková: Nemám čas ani stárnout…
25.3.2005 - 14:46
Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…
25.3.2005 - 13:12
Iva Šulajová: Dostavníkem až k povolání dramaturgyně
25.3.2005 - 12:36
Eva Jiříkovská: Dělám to, co jsem chtěla …
25.3.2005 - 11:49
Yveta Heinzlová a Jitka Galušková: Většinou všechno ničíme
25.3.2005 - 11:21
Marie Kynclová: Žijeme divadlem i doma …
25.3.2005 - 10:17
Baví mě domalovávat…
25.3.2005 - 10:08
Jožo Kubánik: Není nic staršího, než včerejší noviny
25.3.2005 - 09:34
V království látek a nití…
25.3.2005 - 08:42
Nejlepší herečka mezi houslistkami… Alexandra Vronská
25.3.2005 - 07:58
Tandem, který se může na sebe spolehnout… M.S. a M.S.
25.3.2005 - 06:15
Marie Filípková: „Dobrý den, páni herci.“
25.3.2005 - 00:10
Na scéně ve Slováckém divadle klid, ale ve „Scéně“?
20.3.2005 - 12:32
„Když děláte jen pana řídícího, tak je to nuda,“ říká Igor Stránský
14.3.2005 - 00:50
Pohledy do zákulisí na Velký pátek 25. března 2005
Fotogalerie akce
reklama