Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Lucie Hušková: Píšu o rodinných traumatech, o kterých lidé často mlčí

autor: Archiv umělce

Spisovatelka Lucie Hušková vydává pokračování svého úspěšného debutu Símka a na pulty knihkupectví se dostává Símka: Druhý začátek. Autorka v rozhovoru vysvětluje, proč se k oblíbené hrdince vrátila, jaké nové výzvy ji čekají a proč je důležité otevírat témata rodinných traumat. Prozrazuje také, jak hledá inspiraci, jak vnímá reakce čtenářů, a proč se ve volném čase věnuje curlingu.

Co vás vedlo k tomu vrátit se k hrdince Símce a napsat její pokračování?
Vyžádali si ji sami čtenáři. Po prvním dílu byli zvědaví, jak to se Símkou bude dál, jestli se jí začne dařit, po tom všem, co si prožila, zda se jí splní sny a začne žít normálně. Přáli jí hezký život a nabádali mě, abych pokračování napsala, protože jim Símka přirostla k srdci. Tak jsem ho napsala.

Jaký je hlavní posun oproti prvnímu dílu? V čem se Símka změnila?
Símka je v mnohém silnější, než si o sobě myslí. Musí se vypořádat s novými neveselými situacemi a překážkami, musí se smířit se smrtí mámy a zároveň přijímat sama sebe bez viny, kterou jí máma vždy vnucovala. Učí se vyrovnat s osaměním, ale také se jí do života vrací otec, který o ni dříve nejevil zájem. V tom podstatném ale Símka zůstává stejná – děj časově navazuje na první díl.

V čem je to „druhý začátek“ pro ni, a možná i pro vás osobně?
Símka začíná nový život bez mámy, v prostředí a vztazích, které přestaly být toxické. Má volnost, může cokoliv, ale je to pro ni nezvyk. Dostala od života druhou šanci. Já osobně jsem se k ní ráda vrátila, je to moje oblíbená postava a dobře se mi píše. Jsem ráda, že mě čtenáři přesvědčili, abych jí dala další příležitost.

Proč je podle vás důležité otevírat příběhy rodinných traumat?
Mým cílem nebylo otevřít toto téma, chtěla jsem napsat knihu, která čtenáře chytí za srdce Proto mě tolik překvapila reakce na první Símku. Mnoho lidí se v příběhu poznalo a svěřilo se, že podobné věci zažili. Pochopila jsem, že tyto příběhy jsou všude kolem nás, aniž bychom o nich věděli, protože lidé o nich běžně nemluví. Tito lidé mají společné to, že když se k vám rodič nechová hezky, ovlivní vás to na celý život. A i když jste dnes dospělí a máte vlastní rodinu, stále si tu křivdu a rodičovský chlad nesete v sobě jako břemeno. Těší mě, že tito lidé nacházejí odvahu se svěřit, třeba si tím na okamžik ulevit a zjistit, že v tom nejsou sami.

Kde hledáte inspiraci pro tak složitá témata?
Pozoruji svět kolem sebe a dlouhodobě sleduji určité vzorce chování lidí. Jakmile se mi v hlavě poskládá příběh, hodím ho na papír. Samozřejmě jsou témata, která vyžadují také rozsáhlejší rešerši, takže čtu, pátrám a zkoumám. Získávám tak nové podněty a poznatky, díky kterým je pak příběh plastičtější a realističtější. To je důležité nejen pro mě, ale především pro samotnou knihu – aby byla uvěřitelná.

Jaké reakce čtenářů vás nejvíce překvapily?
Símka mi ukázala, kolik lidí v dětství zažilo toxické rodinné prostředí. Žila jsem v přesvědčení, že láska k dítěti je automatická, ale ukázalo se, že není a že chlad či odmítnutí od rodiče není vůbec neobvyklé.

Nejste jen oblíbená autorka, ale i úspěšná hráčka curlingu. Jak jste se k tomuto sportu dostala a jaké máte za sebou největší úspěchy?
Můj partner je dlouholetým hráčem curlingu, takže jsem s tímto sportem byla v kontaktu dlouho předtím, než jsem začala hrát. V roce 2019 se v Brně otevřela první curlingová hala, na jejíž propagaci jsem se podílela. Začala jsem hrát nejdřív rekreačně, později i na národní úrovni. Nakonec mě draftoval ženský tým, který se probojoval do extraligy MČR žen. Mezi mé největší úspěchy patří vítězství na mezinárodním turnaji Curling Brno Open, 2. místo na Ljubljana Open a 3. místo na Galante Bajbory Lodž.

13.10.2025 18:10:36 Redakce | rubrika - Rozhovory

Časopis 42 - rubriky

Archiv čísel

Filmová scéna (2), Rozhovory (1), Výstavy (2), Z éteru (6), Zprávy (1), Zveme ... (1)

reklama