Sir Simon Rattle diriguje české a terezínské autory

autor: Česká televize
zvětšit obrázekSir Simon Rattle diriguje české a terezínské autory
Mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá Večerní písně A. Dvořáka, Čtyři orchestrální písně H. Krásy, Ukolébavku G. Kleina, Česká filharmonie hraje Dvořákovu symfonickou báseň Holoubek a rapsodii pro orchestr Taras Bulba L. Janáčka (2022). Režie Michael Beyer. Současný umělecký šéf Bavorských rozhlasových symfoniků Sir Simon Rattle uvedl na koncertu České filharmonie s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou vokální díla terezínských autorů: Hanse Krásy a Gideona Kleina v instrumentaci Jiřího Gemrota. V první části programu zazněly vedle Dvořákovy symfonické básně Holoubek jeho Večerní písně a výběr z Cypřišů. Závěr večera patřil symfonické rapsodii Leoše Janáčka Taras Bulba.
Koncertní program je v přestávce doplněn anglickým rozhovorem generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka s Magdalenou Koženou a Sirem Simone Rattlem. Vznik dvanácti Večerních písní Antonína Dvořáka na slova básní ze stejnojmenné sbírky Vítězslava Hálka bývá obvykle kladen do června a července roku 1876. Muzikologové však připouštějí, že písně ve skutečnosti vznikly i o několik let dříve. Zároveň nebylo dosud dostatečně doloženo, zda všech dvanáct písní bylo komponováno jako celistvý cyklus, nebo zda vznikaly v časovém odstupu. Všechny jsou strofické s přehlednou fakturou a lze v nich rozeznat vliv německých romantiků, především Schuberta a Schumanna.
Písně Dvořák věnoval svému příteli, barytonistovi Národního divadla Josefu Lvovi. Ten je také s velkým úspěchem provedl – se skladatelem u klavíru –, a to na tzv. Dvořákově večeru v září 1882 v Táboře. Pro stejného interpreta Dvořák také upravil klavírní part dvou písní (Mně zdálo se a Já jsem ten rytíř) pro malý orchestr. Tato verze byla zakrátko poprvé provedena v Praze s orchestrem Národního divadla a dirigentem Adolfem Čechem. Skladatel Jiří Gemrot novodobě instrumentoval další Dvořákovy písně, které Magdalena Kožená s úspěchem uvedla na koncertu v pražském Rudolfinu pod taktovkou Sira Simona Rattlea. Dále rovněž přednesla v Gemrotově orchestrální úpravě Ukolébavku Gideona Kleina a vokální cyklus Hanse Krásy.
Krásovy krátké hudební motivky odpovídají úsečnosti Morgensternových veršů, charakteru parodie dosahuje skladatel kontrasty tónových výšek, glissandy, sordinovanými tóny, zvukomalbou, a také například letmou, avšak zřetelnou narážkou na Debussyho v písni „Koza a slepýš“ nebo na duet „Věrné milování“ z Prodané nevěsty v písni „Ne!“. Skladatel nabídl partituru k vydání vídeňskému nakladatelství Universal Edition – s titulem Čtyři orchestrální grotesky – avšak k tisku nedošlo. Krásův vokální cyklus byl rehabilitován až novodobě.
Vysílání: 13.10., 20.15 hod., ČT art
Časopis 28 - rubriky
Časopis 28 - sekce
DIVADLO
Martin Hilský: Jago chce mít moc nad mocnými

Letní shakespearovské slavnosti 2025 byly slavnostně zahájeny ve středu 25. června na nádvoří Pražského hradu celý článek
HUDBA
Kamenná čtvrť slaví sto let albem SKALA

I v současnosti si tato svébytná brněnská městská část nedaleko řeky Svratky uchovává svůj genius loci. Pro ži celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Pamětní deska BARRANDE zpět

V červnu navrátilo Národní muzeum po půl roce v restaurátorské dílně na Barrandovské skály litinovou pamětní d celý článek