zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Great czech conductors – Martin Turnovský

Great czech conductors – Martin Turnovský

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Martin Turnovský je jedním z českých umělců, které okupace Československa v roce 1968 vedla k rozhodnutí opustit vlast a zvolit obtížnou, ale svobodnou kariéru v emigraci. Turnovský přitom už před odchodem do zahraničí patřil k nejslibnějším osobnostem mladé dirigentské generace. Působil v Norsku a Německu, hostoval u Newyorské a Vídeňské filharmonie, u orchestrů v Mnichově, Bambergu, Liverpoolu, Londýně, Clevelandu, v kanadském Torontu, v japonském Tokiu, v australském Sydney atd., a po návratu do vlasti byl besançonský vítěz z roku 1958 v letech 1991–1995 šéfdirigentem Symfonického orchestru FOK. Nemohu tu nepřipomenout epizodu, při níž Turnovský skvěle osvědčil svou pohotovost: když při koncertu Pražského jara 2. 6. 1999 při provedení závěrečné věty 3. symfonie Johannesa Brahmse s orchestrem Bamberských symfoniků postihla jejich šéfdirigenta Horsta Steina náhlá nevolnost, nabídl se přítomný Turnovský k záskoku a bez problémů provedení následující Brahmsovy Čtvrté symfonie e moll ve Smetanově síni oddirigoval…

Výběr skladeb pro oba kompaktní disky dobře reprezentuje šíři Turnovského tvůrčího záběru: je tu Martinů i Hindemith, Mysliveček i Ibert, Saint-Saëns i Prokofjev. Turnovského dirigentské umění nejvýstižněji reprezentují Symfonie č. 4 a Tre ricercari Bohuslava Martinů, doprovody (Martinů, Hindemith, Saint-Saëns a Prokofjev) dokládají rovněž dirigentovu schopnost pochopení plné spolupráce se sólisty, Myslivečkova Sinfonia demonstruje jeho umění tlumočit starou hudbu v intencích české tradice. S doprovázejícími tělesy dosáhl Turnovský v době vzniku snímků vynikajících výsledků: příznačná je čistota souhry, v níž se nikdo „neveze“, v Myslivečkovi i jinde až překvapí skvěle odstíněná dynamická škála, ale také výrazová něha měkkého zvuku a rozvážná neuspěchanost temp. Vynikající výkony podávají i sólisté. Ladislav Šíp mi kdysi vyprávěl, jak co hudební režisér připomněl Andrému Navarrovi, že jeden z tónů f není intonován zcela přesně – a dočkal se zajímavé odpovědi: „Jen to tam nechte, ať je vidět, že to hrál člověk!“ I když jsem v obou Navarrových kreacích žádný nápadně falešný tón nenašel (a to platí i o těch technicky nejnáročnějších partiích Martinů Concertina!), je citovaný výrok sympatickým svědectvím Navarrova citu pro míru. Znamenitě nahráli pánové Hurník a Štěpán skladbu Saint-Saënsovu, v níž jsou technické problémy – ovšem ve službě zvukomalebnému prokreslení jednotlivých epizod – nakupeny v míře vskutku vrchovaté. Ladislav Černý byl mistrem svého nástroje – a nahrávka to potvrzuje. A pak je tu ještě další emigrant, který se z exilu už domů nevrátil – Ladislav Jásek, jehož provedení Prokofjevova Koncertu pro housle a orchestr č. 2 g moll, op. 63 dokazuje, jak významnou osobnost česká hudba ztratila jeho odchodem do ciziny. Jásek podává dnes už dobře známé a často prováděné dílo s imponující technickou brilancí a s velkým citovým zaujetím a smyslem pro nádhernou kantabilitu lyrických partií Prokofjevova díla.
Úhrnem je to dvoudeskový komplet, který velmi přesvědčivě reprezentuje nejen Turnovského dirigentské umění, ale i interpretační vrcholy všech účinkujících: za zdůraznění stojí výkon Pražského komorního orchestru v Myslivečkově Sinfonii in D. Komplet doplňuje výborně a čtivě napsaný text od Jindřicha Bálka, který se zabývá charakteristikou Turnovského umělecké osobnosti, nikoli popisem skladeb. Pokud lze v tomto případě nad něčím kriticky uvažovat, pak snad jen nad otázkou, není-li těch doprovodů (Ibert, Hindemith, Saint-Saëns a Prokofjev) oproti ryze dirigentským kreacím (dvakrát Martinů, Mysliveček a Bizet) víc, než bylo nezbytně nutné. Výběr nahrávek je ovšem ospravedlnitelný mj. půvabem skladby Saint-Saënsovy a boží krásou díla Prokofjevova…

SUPRAPHON SU 4082-2
GREAT CZECH CONDUCTORS – MARTIN TURNOVSKÝ
CD 1: Bohuslav Martinů: Symfonie č. 4, H. 305; Concertino pro violoncello s doprovodem klavíru, dechových a bicích nástrojů, H. 143; Jacques Ibert: Koncert pro violoncello a dechové nástroje; Paul Hindemith: Smuteční hudba pro violu a smyčcový orchestr; Bohuslav Martinů: Tre ricercari, H. 267
CD 2: Josef Mysliveček: Sinfonia in D; Georges Bizet: Dětské hry. Malá suita pro orchestr, op. 22; Camille Saint-Saëns: Karneval zvířat. Velká zoologická fantazie pro dva klavíry a komorní soubor; Sergej Prokofjev: Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll, op. 63
André Navarra, violoncello (Martinů, Ibert), Ladislav Černý, viola (Hindemith), Pavel Štěpán, Ilja Hurník, klavír (Saint-Saëns), Ladislav Jásek, housle (Prokofjev), Česká filharmonie (Martinů), Komorní harmonie (Martinů, Ibert), Pražský komorní orchestr (Hindemith, Mysliveček), Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (Bizet, Saint-Saëns, Prokofjev). Dirigent Martin Turnovský
Nahráno v Praze v Rudolfinu v prosinci 1964 (Prokofjev), v září 1965 (Martinů), v září a říjnu 1967 (Bizet, Saint-Saëns) a ve studiu Domovina v září 1955 (Mysliveček), v prosinci 1961 (Hindemith) a v červnu 1966 (Martinů, Ibert), hudební režie Miloslav Kuba (Martinů, Ibert), Ladislav Šíp (Hindemith, Mysliveček), Eduard Herzog (Bizet), Zdeněk Zahradník (Saint-Saëns), Miroslav Venhoda (Prokofjev), mistr zvuku Miloslav Kulhan (Martinů, Ibert, Bizet, Saint-Saëns), František Burda (Hindemith, Mysliveček), Josef Platz (Prokofjev), digitální remastering Jan Lžičař, Praha. Celkový čas CD 1 80:23, CD 2 68:48. Zdroj Hudební rozhledy 03/2013 - Petar Zapletal

1.4.2013 20:04:40 Redakce | rubrika - CD boxy

Časopis 03 (2013) - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - CD boxy

Clarinet Quintets

Clarinet Quintets

Tento kompaktní disk Supraphonu má několik předností, mezi nimiž vyniká výkladový text v bookletu: jeho autork ...celý článek



Časopis 03 - sekce

HUDBA

Bon Jovi slaví 30 let

Bon Jovi

Letošním roce oslaví skupina Bon Jovi velké narozeniny 30 let na hudební scéně, jak jinak než obrovským světov celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 4. týden

Příběhy starožitností – ovčácká židle 1800

Galerie umění (7/13)
Jednadvacetiletý Raffaleo Sanzio, též známý jako Rafael. Sklízel obdiv za své podmaniv celý článek

další články...