Scéna.cz 

Ohlédnutí za barokním festivalemTheatrum Kuks

Festival Theatrum Kuks každoročně probíhá koncem srpna v malebném údolí Labe. Většina z nás zná Labe jako velikou, významnou řeku. Obcí Kuks se vine jako skromná malá říčka. Podobným dojmem působí na první pohled i tento festival, který se konal ve stejné době jako mnohem větší festival v nedalekém Trutnově s hudbou o mnoho decibelů hlasitější. Účast v letošním Teatru nebyla závratná, ale rodinná atmosfěra letní pohody a dobrodružnost výletu do krásně zvlněné krajiny, to vše poskytlo několik příjemných dní na konci léta.

Monumentální baroko, neustále se vyjadřující k existenciálním otázkám člověka, nabádá k rozjímání a pokoře. V hlavní roli zde byla barokní architektura a výtvarné umění. Sochy, které v souznění s hudbou, divadlem a tancem málem vstávaly s podstavců. Originální skvosty z dílny Matyáše Bernarda Brauna zastřešují barokní areál hospitálu, skvěle zakomponovaný do krajiny, jehož magické prostory refektáře, nádvoří, zahrady, lapidária, terasy a především kostela Nejsv.Trojice, nabízeli návštěvníkům rozličné koncerty vážné hudby od komorních po varhanní koncert s pěveckým sborem Siloe z Prahy, který mimo jiné uvedl Vivaldiho skladbu Gloria, neboť je známo, že tento velikán Kuks navštívil.

Od smrti vizionáře a mecenáše umění hrabětě F.A. Šporka, letos uplynulo 270 let. Téma smrti se stalo jednoznačně hlavím tématem divadelních představení, pro něž byl určen především divadelní sál zvaný Comoedien-Haus (např. Hra o svaté Jenovéfě, Totentanz).

Za hraběte Šporka panoval v Kuksu čilý společenský i kulturní ruch, tyto lázně byly evropským centrem, kam mířili nejlepší kumštýři své doby. Proto se nynější organizátoři se svou snahou o vzkříšení starých tradic, ocitají ve složité situaci. Jejich festival nikdy nebude tak velkolepý, jak pamatuje historie. Mezi kukskými akcemi, které čerpají z historických událostí, může dokonce působit nevýrazně, také z organizačních či jen technických důvodů. Také letos pod schodištěm chybělo lešení, které symbolicky zobrazovalo dnes neexistující zámek.

Program, bohatý na různé performance, šermy a recitace, skýtal příliš prostoru amatérským divadelním vystoupením, která by byla vhodná jako doprovodná, nikoliv jako hlavní program. Možná by se dal festival vhodně skondenzovat do tří dnů. Zlepšením ubytovacího zázemí a podmínek lze přilákat odbornou i laickou veřejnost na historii viděnou očima současnosti. Je třeba návštěvníkům přiblížit nadčasový přesah barokního umění atraktivnější a objevnější formou při stávajícím využití unikátních lokalit a posílit divadelní složku.

Během festivalu kulminovalo několik workshopů, které se např. zabývaly výzkumem těla a místa. Na Kuks také zavítali zahraniční tvůrci z Německa, Itálie, Rakouska či Holandska. V galerii vín se po dvě noci konal zlatý hřeb festivalu: interaktivní vystoupení ohnivé romské skupiny Čilágos z Náchoda, k nimž se spontánně přidávali další hudebníci. Romové jistě zpívali své písně na vozech za záře ohňů v každé době, proto se každoročně jejich koncert nazývá Cigánské baroko.