zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Nejslavnější dirigenti - Herbert von Karajan F: karajan_HP

Herbert von Karajan

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Karajan řídí devátou
Velkolepou vokální symfonii "S Ódou na radost" Ludwiga van Beethovena v provedení Berlínských filharmoniků pod taktovkou Herberta von Karajana, zpívají sólisté: L. Cuberli – soprán, H. Müller Molinari, V. Cole, F. Grundheber a pěvecký sbor Wiener Singverein se sbormistrem H. Froschauerem (1986). Kamera a režie Ernst Wild.
Dirigent Herbert von Karajan (1908–1989) byl původem Rakušan. Narodil se v Salcburku, kde vystudoval gymnázium a hudebně se vzdělával na Mozarteu, na Vídeňské univerzitě pak studoval hudební vědu. Karajanův otec byl chirurg v Salcburku a při nedělním odpočinku si Karajanovi doma vždycky hrávali komorní hudbu. A každé léto, když probíhal Salcburský operní festival, nosil Herbert, mladý student konzervatoře, slovutným dirigentům kávu. Sedával na zkouškách a jako houba nasával všechno, co slyšel.

Učňovská léta si pak už odbyl v Německu a ve svých sedmadvaceti letech se stal generálním hudebním ředitelem v Cáchách. Později byl současně šéfem Vídeňských i Berlínských filharmoniků, doživotním uměleckým ředitelem Vídeňské společnosti přátel hudby (Wiener Gesellschaft der Musikfreunde), uměleckým vedoucím salcburského festivalu a jako vůbec první umělec jiné, než italské národnosti zastával řadu let i funkci uměleckého ředitele milánské Scaly.
Beethovenova Devátá symfonie je všeobecně považována nejen za vrcholné dílo svého autora, ale i za jeden z největších výtvorů hudební historie vůbec. Z formálního i obsahového hlediska představuje pomyslný spojovací most mezi dvěma uměleckými epochami klasicismu a romantismu: zatímco její čtyřvěté schéma vychází z tradičního mozartovsko-haydnovského modelu, zapojení vokální složky do závěrečné věty bylo ve své době v oblasti symfonického žánru vpravdě novátorským počinem.
Na proslulosti Deváté symfonie má tedy čtvrtá část, v níž se k orchestru připojují čtyři pěvečtí sólisté a smíšený sbor. Převážnou část zhudebněného textu převzal Beethoven z básně Óda na radost již tehdy proslulého německého básníka, prozaika a dramatika Friedricha Schillera.
Vysílání: 03.1., 21.10 hod., ČT art

28.12.2022 14:12:49 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 44 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Janáček Brno 2024

Články v rubrice - Z éteru

Tajemství života Bedřicha Smetany

Tajemství života Bedřicha Smetany

Tajemství života Bedřicha Smetany
Co bylo skutečnou příčinou smrti zakladatele české národní hudby? Názory ...celý článek


Spojené národy tance a Hamburský balet

Spojené národy tance

Spojené národy tance: Japonsko
Japonský tanec je hrou symbolů, probouzí fantazii jak umělců, tak diváků. F ...celý článek


Bedřich Smetana a Rusalka ze Scaly

Bedřich Smetana

Smetana
Příběh vzdoru, touhy, hledání inspirace a síly. Bedřich Smetana v posledních patnácti letech svého ...celý článek



Časopis 44 - sekce

HUDBA

Hudební tipy 44. týden

Jiří Bulis

Doupě Divokýho Billa
Populární folkrocková skupina v nové sérii hudebních pořadů z pražského klubu Doupě. R celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Hovory s TGM

Hovory s TGM

Hovory s TGM
Jedno neobyčejné setkání dvou ikon první republiky – podle knihy Karla Čapka (2018). V r celý článek

další články...