Scéna.cz 

Makropulos musical - kabaret o věčných tématech

Východočeské divadlo Pardubice uvádí adaptaci dramatu Karla Čapka: MAKROPULOS MUSICAL. Světová premiéra se uskutečnila v sobotu 22. října 2022 v Městském divadle Pardubice. Adaptace vznikla v autorské trojici: Ondřej Soukup, hudba, Gabriela Osvaldová, texty písní, a adaptace dramatu Petr Abraham.
Karel Čapek, představitel české meziválečné literatury a bezesporu autor světově uznávaný, který vtiskl významnou stopu do celosvětového kulturního dědictví zejména svými protiválečnými díly. A to díky své činnosti literární, dramatické i žurnalistické.

Věc Makropulos byla poprvé uvedené v Městském divadle na Královských Vinohradech 21. listopadu 1922. Východočeské divadlo se v její upravené verzi vrací právě po sto letech. Autor sám ji označil za komedii, přesto byla většinou chápána jako drama. V jaké linii ji udrželi Soukup - Osvaldová - Abraham?
Toto autorské trio posadilo děj do šatny zpěvačky Emilie Marty, a ta vystupuje v kabaretu. Pouhým vytažením zadní stěna šatny se ocitáme na jevišti, kde nám vystupuje kabaretní ansámbl spolu se sólistou Johnem Smrt a zmíněnou Emilii Marty.

Děj začíná příznačně písní a scénou situovanou do staroměstského orloje. Johny zvoní umíráček… Věčnost, pomíjivost a mládí, strach ze stárnutí. Mohlo by se zdát, že právě díky receptu na dlouhověkost se otevírají etické a morální otázky na toto téma. Nebýt skutečnosti, že Emilia Marty se předčtením daného receptu stala nedobrovolnou obětí zvráceného experimentu. Otázky cti, morálky a zneužití vědy podtrhují základní linii. Čapek celé toto dění opírá o další okruh a tím je spravedlnost, soudní spor o dědictví. Do toho se nám mihne nevyrovnaná láska Janka a Kristiny. Svou roli sehrává Hauk - Šendorf, který ve své stařecké pomatenosti vidí v Emilie svou dávnou lásku. A do toho se nám přimíchá téma sociálního smíru, resp. kdo má právo na daný recept dlouhověkosti a jak s ním případně bude naloženo.

Režisér Petr Novotný, zkušený matador, velmi dobře zvládá prokládání těchto náročných scén s protikladem kabaretního veselí a hašteření. Vždyť přece smetánka se chce bavit bez ohledu na své každodenní starosti. Pohled na pěkné tanečnice, dráždivý tanec. A do toho songy Emilie Marty.
Gábina Osvaldová nabízí velký mix textu, jednak onen lehký a zábavný až po hluboce poetický. Balady a šansony se stávají samostatnou postavou na jevišti. A Petra Janečková umí. Dokáže jim vtisknout odvar hořkosti, vzpomínání a nostalgie, ale také radosti. A v tom jí patří obrovský dík, protože je mnohotvárná jak v pěveckém vystupování, tak zejména v hereckém výkonu. V úvodu se jeví jako laciná kabaretní zpěvačka, které stačí si trochu šňupnout a má publikum u svých nohou. Postupně ale dává najevo, že dokáže bojovat. Snaží se odehnat své ctitele (zejména Alberta Gregora v podání Tomáše Lněničky). A postupně se láme a snaží se odhalit všechny divy a ženy, za které se za ta dlouhá léta vydávala.
Obrovským protikladem je jí Jaroslav Prus (Martin Mejzlík). Hlava rodiny, která vládne tvrdou rukou. To dává jasně najevo ve vztahu ke svému synovi Jankovi (Matěj Štrunc). Ten plný síly z čerstvé zamilovanosti se snaží otci vzdorovat, ale nakonec podlehne jeho silnému tlaku. Není divu, vždyť otcova ruka ho drtí od dětství a nejen jeho, ale celou rodinu. Nakonec tomuto tlaku neodolá a celou situaci vyřeší sebevraždou zastřelením. Martin Mejzlík najednou dokáže divákovi odhalit své pravé emoce. Svou tvrdost a hrubost dával najevo z důvodů obrany. Nakonec sice zneužije Emilie Marty, ale poddajně jí odevzdává tajnou obálku s receptem na dlouhověkost.

Zajímavou postavou je advokát dr. Kolenatý. Josef Pejchal ho ztvárňuje naprosto úřednicky. Prostě řeší stoletý spor o dědictví a prokázání nároku na majetek mezi rodinou Prusů a Gregorů. Pejchar je bezskrupulózní advokát. Hlavně když tečou peníze a má z toho prospěch. Naprostý vlk, manipulovat, drát se a urvat. Vše ovšem s noblesou a inteligencí. Kolik takových hybatelů je v našem okolí?
Ladislav Špiner a jeho Johnny Smrt. Svou roli naprosto prožívá, protože coby kabaretiér nemá žádnou zodpovědnost. Manipuluje pouze s emocemi, s nadějí a virtuální proměnou reálné skutečnosti. V převlecích, písních a vystupování je velmi silný a věrohodný.
Garderobiérka E.M. Charlotte v podání Ludmily Mecerodové je přesně na svém místě. Je neviditelnou společností Emilie. Přesně ví, kdy je co potřeba. Jaký kostým, jaká paruka. Kam dát květiny. Jen aby Emilia měla klid a všechnu sílu soustředila na své vystoupení. Pocta všem v zákulisí a za to patří Ludmile Mecerodové velký dík.

Skladatel Ondřej Soukup prozradil, že hudbu skládal až na hotové texty. A vskutku zdařila. Dodržel nástrojovou pestrost a hlavně nás zavedl do 20. a 30. let minulého století. Vynikající jsou zejména jeho balady o životě a smrti.
Makropulos musical je projetkt, který jen tak nehazarduje s látkou Karla Čapka, a mohl by, vždyť autorská práva jsou už uvolněná. Se ctí můžeme prohlásit, že danou materii povýšil a obohatil. Jednak dané pravdy a zamyšlení jsou platné i po sto letech a formu, kterou zvolili, tak je na místě. Vždyť právě kabaret je to správné místo, kde se mohou svobodně vyjádřit názory a myšlenky. Podobně jako to mohl udělat královský šašek. Buď mu dal král za pravdu, nebo ho mohl nechat popravit. Kdo by si ale ušpinil ruce s bláznem? Macropolus musical - o věčných otázkách života a smrti obstojí.



Ondřej Soukup, Gabriela Osvaldová a Petr Abraham: MACROPOLUS MUSICAL
Režie Petr Novotný, scéna Ivo Žídek, kostýmy Roman Šolc, dramaturgie Anna Hlaváčková, choreografie Petra Parvoničová, hudební nastudování Ondřej Soukup a Radek Škeřík.
Osoby a obsazení: Emilia Marty (Petra Janečková); Jaroslav Prus (Martin Mejzlík); Janek, jeho syn (Matěj Štrunc); Albert Gregor (Tomáš Lněnička); Hauk-Šendorf (Zdeněk Rumpík); Advokát dr. Kolenatý (Josef Pejchal); Johny Smrt (Ladislav Špiner), Solicitátor Vítek (Radek Žák); Kristina, jeho dcera, členka sboru (Karolína Šafránková); Charlotte, osobní garderobiérka E. M. (Ludmila Mecerodová); ad.
Kapela Jazz4: klavír a akordeon (Radek Škeřík/ Zdeněk Kudrnka); saxofon a klarinet (Tomáš Mucha/ Milan Boháč); trombón (Ladislav Herz/ Jiří Matyska); bicí nástroje (Jan Kazda/ Zdeněk Švec).
Psáno z druhé premiéry 23. října 2022.

www.vcd.cz