Scéna.cz 

Divadlo X10 uvádí protiválečnou performanci

Dobrodružství zbloudilého vojáka je název nové inscenace rusko-litevského performera Janise Povilaitise. Jako work in progress měli diváci možnost vidět úryvky chystané inscenace během právě uplynulého Divadelního Festivalu Kutná Hora. Oficiální premiéra proběhne 25. 9. 2022 v Divadle X10. Projekt vznikl ve spolupráci Divadla X10, Divadelního Festivalu Kutná Hora a produkční platformy Rekultur.

Bylo to právě v rámci jednoho z minulých ročníků Divadelního Festivalu Kutná Hora, kde začala spolupráce s Janisem Povilaitisem a Divadla X10. Společně s Jakubem Gottwaldem vytvořil pro covidem ovlivněný ročník 2020 performance s názvem No more Theatre!

Kam putuje zbloudilý voják?

Inscenace propojující prvky fyzického a loutkového divadla je ironickou parabolou o vojákovi, který se vůlí osudu ocitl ve válce, které se zúčastnit nechtěl. Na půdorysu příběhu vojáka Povilaitis reflektuje pocity, které v něm agrese vyvolává. Hlavní myšlenkou inscenace je hledání odpovědi na otázky: Jak daleko můžeme zajít, než si uvědomíme, že jsme vždy odpovědni za násilí, které pácháme? Pokud se na něčem přímo nepodílíme, znamená to, že neneseme odpovědnost za to, co se děje naším jménem?

Spolupráce s Bělorusy, Ukrajinci i ruskou opozicí

Divadlo X10 se v rámci svých koprodukčních a festivalových aktivit dlouhodobě a koncepčně věnuje spolupráci s umělci, jejichž činnost je vážně ohrožena autoritářským nebo diktátorským režimem. Tyto aktivity začaly již během strašnického působení Divadla X10 a výrazně se rozvíjely v letech 2020 a 2021 především v rámci Divadelního Festivalu Kutná Hora. Divadlo X10 pravidelně vypisuje open cally pro rezidence projektů, které jsou osobně nebo tematicky propojeny s děním v Bělorusku nebo Ukrajině.

Inscenace je ironickou parabolou o vojákovi, který se vůlí osudu ocitl ve válce, které se zúčastnit nechtěl. Na půdorysu příběhu vojáka Povilaitis reflektuje pocity, které v něm agrese vyvolává. Hlavní myšlenkou inscenace je hledání odpovědi na otázky: Jak daleko můžeme zajít, než si uvědomíme, že jsme vždy odpovědní za násilí, které pácháme? Co se musí stát, aby se člověk dostal ze své informační bubliny? Pokud se na něčem přímo nepodílíme, znamená to, že neneseme odpovědnost za to, co se děje naším jménem? Východní politolog Vladimir Pastuhov řekl: „Cesta k obrácené přeměně ruské zombie v člověka je cestou komplexního pokání a sebeobjevování. Rusové potřebují milovat ne Ukrajince, ale sami sebe – potřebují se naučit zacházet se sebou jako s lidmi, a teprve potom začnou cítit bolest někoho jiného. Nebude to možné, dokud se národ nepodívá do zrcadla, neuvidí se v něm a ve výsledku nebude zděšen. To se nestane samo od sebe. Někdo musí umístit zrcadlo tam, kde je teď televize. Inscenace propojuje fyzické divadlo s hudbou a prvky loutkového divadla.“